ČSOB měla setkání s odborníky na téma Brexit

Další Ranní káva s Janem Burešem se konala v úterý 26. února 2019 ve věži ČNOPK na Václavském náměstí. Hosty byly: Tomáš Holub, Aleš Chmelař a Ali Tanweer. Zajímavou debatu na téma Brexit a jeho dopady do české ekonomiky můžete shlédnout na videu.

Tvrdý Brexit = nižší HDP a slabší koruna

Dopad eventuálního Brexitu “bez dohody” (tvrdého brexitu) na ekonomiku eurozóny a Česka je velice nejistý. Nikdo si nedovede představit, jak dlouho a jak výrazně by byly narušeny vzájemné obchodní vztahy EU a Spojeného království. Naše alternativní scénáře tvrdého brexitu sice vždy ukazují na nižší české HDP a slabší korunu, odchylka od základního scénáře ovšem kriticky závisí na velikosti a délce počátečních šoků. Inflace by se naopak v alternativních brexitových scénářích (kvůli řadě protichůdných faktorů)  příliš neměnila.

Narušení obchodních vztahů s Británii – pokles finální poptávky po evropském zboží v UK – by v Evropě nejvíce zasáhl  kromě Irska, Belgie a Nizozemí také řadu středoevropských zemí. Modelový pokles britské (finální) poptávky po dovozech z EU o čtvrtinu by se v Česku projevil bezprostředně poklesem přidané hodnoty o 0.3%. Nejvíce by byl zasažen automobilový průmysl, textilní průmysl a elektronika.

Narušení obchodu mezi EU a Británií je ale pouze jakýmsi “startérem” dalších šoků, které v Česku mohou negativně dopadnout buď na poptávku nebo na nabídku. Z pohledu poptávky by českou ekonomiku nejprve negativně zasáhl pokles britské poptávky po (finálních) dovozech z EU, a to ať už kvůli bariérám v obchodu nebo kvůli slabšímu růstu britské ekonomiky. Vedle toho by na poptávku zprostředkovaně působil negativně i slabší růst eurozóny a vyšší finanční napětí na evropských trzích. Z pohledu nabídky, může tvrdý brexit v evropských ekonomikách narušit globální výrobní řetězce, a ve finále tak snížit schopnost produkovat (produkční kapacity).

Jak by vypadal tvrdý Brexit proto do značné míry závisí na tom, jakou konkrétní kombinaci (jak silných) šoků předpokládáte. Proto se různé propočty dopadů brexitu mohou výrazně lišit.  My v našem alternativním scénáři  předpokládáme, že by tvrdý brexit nepoškodil produkční kapacity (nabídku) českých firem a vidíme ho primárně jako poptávkový šokV alternativním zátěžovém scénáři jsme se rozhodli počítat s dočasným propadem britských (finálních) dovozů z EU o čtvrtinu a současně s krátkodobým nárůstem finančního napětí na evropských trzích k úrovním z roku 2013 (poslední evropská recese). V takovém případě by české HDP do roka mělo být přibližně o 0,8% nižší oproti základnímu scénáři a koruna zhruba o 1,2% slabší. Inflace by zůstala bez výraznějších změn.

 

 

 



Vydáno: 1.březen 2019, v Analýza, Banky.
Zdroj: Jan Bureš