ČNB zvyšuje úrokové sazby
Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 25 bazických bodů na 0,75 %. Současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby o 50 bazických bodů na 1,75 %, diskontní sazbu ponechala beze změny na 0,05 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 6. srpna 2021.
„ČNB zatím naplňuje očekávání týkající se zvyšování sazeb. Je však stále pravděpodobnější, že centrální banka bude muset přistoupit k radikálnějším krokům. Hlavní důvodem jsou problémy v dodavatelských řetězcích, kde prudce rostou ceny základních vstupů v měřítku, které si ještě před několik měsíci nikdo nedokázal ani představit. Inflační tlaky budou narůstat,“ říká Petr Kymlička, partner poradenské společnosti Moore Czech Republic.
“Jak jsme my i trh předpokládali, rozhodla bankovní rada České národní banky na dnešním měnověpolitickém zasedání o dalším zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 25 bazických bodů na 0,75 %. ČNB tak navázala na své červnové rozhodnutí a zpřísnila politiku podruhé za sebou. Pro tento krok hlasovali čtyři členové bankovní rady, dva preferovali stabilitu a jeden byl pro zvýšení o 0,5 procentního bodu. Lombardní sazba byla zvýšena o 50 bazických bodů na 1,75 %, diskontní sazba pak změny nedoznala a zůstává na úrovni 0,05 %.
Na následné tiskové konferenci nejprve došlo k představení nové čtvrtletní makroekonomické prognózy. ČNB v ní podle očekávání zvýšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce, a to na 3,5 namísto 1,2 %. Pro rok 2022 došlo naopak k mírnému snížení z 4,3 na 4,1 %. Výrazně pak ČNB zvedla odhad růstu spotřebitelských cen, kde nyní v roce 2021 čeká 3,0 namísto 2,7 % a v roce 2022 2,8 namísto 2,4 %. Centrální banka nově také více věří české koruně a poměrně citelně zvýšila i výhled na úrokové sazby, které jí nyní modelově vycházejí přibližně o jedno 25bb zvýšení výše než dříve, a to v letošním i příštím roce.
Komentář guvernéra Jiřího Rusnoka byl tentokrát o něco obsáhlejší, než bývá zvykem. V první řadě zhodnotil dnešní jednání bankovní rady jako „komplikované“, přičemž hlavní dilema patrně spočívalo v tom, že ti členové, kteří nakonec hlasovali pro zvýšení základní sazby o 25bb byli v pokušení sáhnout rovnou k 50bb, jak je ostatně i nabádala prognóza. Pro opatrnější přístup se nakonec rozhodli s ohledem na rizika, která model není schopen zcela obsáhnout (patrně tedy hlavně epidemická), což je přesně v souladu tím, co jsme od dnešního jednání očekávali. Výrazně zvýšený odhad růstu českých spotřebitelských cen, který by se měl nově dostat i nad tříprocentní horní hranici tolerančního pásma, guvernér okomentoval v tom duchu, že jej jednak považuje za přechodný a zároveň jej ČNB již není schopna ovlivnit. Je totiž hnán primárně faktory mimo její kontrolu (např. komoditami) a zároveň by měl polevit dříve, než by se případná agresivnější reakce měnové politiky vůbec stačila projevit.
Pokud jde o výhled do blízké budoucnosti, kde prognóza předpokládá velice svižný růst sazeb (konkrétně předpokládala 50bb dnes a 25bb na každém dalším letošním zasedání), zopakoval Rusnok svou předchozí tezi, tedy že bankovní rada je sice připravena zpřísňovat politiku i tímto tempem, ovšem nepovažuje situaci za tak akutní, jak ji ilustruje prognostický model. Rizika a nejistoty přetrvávají a mírně pomalejší tempo, než jaké diktuje prognóza, se nejeví jako potenciálně závažné pochybení.
Z našeho pohledu dnešní zasedání velké překvapení nepřineslo. Změny v prognóze ČNB byly vesměs očekávatelné, podobně jako to, že si její model dosavadní data vyložil jestřábím způsobem. Podobně jsme i předpokládali, že tento pohled bude pan Rusnok následně verbální krotit. Trh vystoupení guvernéra vyhodnotil jako mírně jestřábí, byť z něj byla zřejmá jistá míra rezervovanosti a koruně tak vynesl zisk ve výši 5 haléřů, když po skončení tiskové konference zakotvila u EUR/CZK 25,40,” komentuje Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank.
