Spread the love

Více než třetina dospělé populace (35 %) si uvědomuje, že měla investovat své přebytečné prostředky, když mohla, ale neudělala to. Češi také stále považují nemovitost za nejlepší životní investici a hlavní bariérou v investování zůstává obava ze souvisejících rizik. Vyplývá to z průzkumu, který pro Asociaci pro kapitálový trh ČR (AKAT ČR) již podruhé provedla agentura Perfect Crowd.

Investujeme do nemovitostí a vztahů

Celých 29 % respondentů se shodlo, že nejlepší investicí v jejich životě byla ta do nemovitosti. Není se co divit, Vývoj cen nemovitostí za poslední dekády byl pro investory velice příznivý. Kdo si pořídil například byt v devadesátých letech během vln privatizace bytových fondů, nebo i před deseti lety, může dnes shledat, že by vlastně při dnešních cenách na svůj byt nedosáhl. Dalších 17 % uvedlo jako nejlepší investici rodinu, vztahy a děti. Nejhorší investicí z nabídnutých jsou pak naopak vztahy, které zkrachovaly.

Výběr životního partnera tak překvapivě ukazuje být zásadním investičním rozhodnutím. My Češi, podobně jako jiné evropské kultury, máme námluvy spojené se spontaneitou, romantikou a silnými city. Budeme tak nadále náchylní k tomu, že naše nejlepší a nejhorší životní investice budou právě ty do vztahů.

Více než čtvrtina si žádnou dobrou investici sami od sebe nevybaví, což odráží fakt, že Češi si ještě ne zcela zvykli investovat.

Mladší generace se chystá investovat

Podíl respondentů, kteří aktuálně investují, stoupl v meziročním srovnání o dvě procenta na 39 %, což je velmi pozvolný vzestup. Češi zůstávají nadále velmi opatrní. Velký potenciál nicméně spatřujeme v mladé generaci, která uvádí, že sice zatím nemají s investováním zkušenosti, ale zvažují s investováním začít (35 % respondentů ve věku 18 – 26 let).

Obecně investují především muži, lidé s vyššími příjmy a lidé s vyšším vzděláním. Muže na investicích může lákat i jistá míra rizika. Ženy se typicky spíše věnují spoření než investování. Podle očekávání investují lidé s vyššími příjmy, které generují dostatečné úspory důležité k investování. S investicemi mají větší zkušenost vzdělaní lidé, což je částečně způsobeno vyššími příjmy, nicméně vzdělanější lidé mívají i vyšší finanční gramotnost.

Proč investujeme a proč ne?

Pro většinu investujících respondentů (51 %) je důvodem k investování jednoduše zhodnocení volných finančních prostředků a hlavním spouštěčem zájmu o investice jsou logicky peníze navíc. Nemá smysl se zabývat investicemi, pokud není co investovat. Zároveň ale řada respondentů sice má dostatek volných prostředků, a přesto neinvestuje – celých 35 % dospělé populace uvádí, že litují, že neinvestovali své přebytečné prostředky, když mohli.

Celých 41 % respondentů uvádí jako investiční cíl zajištění se na stáří a 35 % udržení aktivního životního stylu i ve vyšším věku. Uvědomují si, že stát se o nás v důchodu nepostará a je to na nich, aby se zasadili o udržení životní úrovně i v důchodu. „Posun v investování k zajištění na důchod očekáváme také se zavedením Dlouhodobého penzijního produktu, který nově umožňuje využít u dlouhodobého investování daňových výhod stejně jako dosud u životního pojištění a penzijního spoření“ doplňuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR.

Stále velká část lidí má z investování strach. Peníze navíc jsou sice základní podmínkou pro investování, ale ani generování dostatečných úspor nemusí vést k tomu, že respondenti investují – nedostatek prostředků je v pořadí až třetí bariérou (30 %).  Ve skutečnosti se respondenti hlavně bojí podvodů (43 %) a investičního rizika (42 %). Obava z podvodů meziročně stoupla o celých 10 %, čemuž napomohly i medializované kauzy podvodných fondů.

Jak eliminovat rizika? Vzdělávat se

Je to velký paradox. Lidé se bojí investovat a přitom přibližně 60 % respondentů nevěnuje svým úsporám a investicím ani hodinu svého času za měsíc. „Je patrné, že jsme se stále nenaučili se investicemi kontinuálně zabývat. A protože se nezajímáme a nevzděláváme, roztáčí se tak bludný kruh nedůvěry: o investice se nezajímáme, proto jim nerozumíme a snadno tak naletíme podvodníkům. A naše nechuť k investicím se ještě prohloubí,“ upozorňuje Martin Řezáč, předseda AKAT ČR.

Data dokazují, že chceme-li se v intenzitě investování přiblížit svým západním sousedům, je třeba klást důraz na edukaci a také legislativu – jak z hlediska její atraktivnosti, tak i vymezení nejasných oblastí, kterých různí podvodníci využívají. Proto jsme se v minulém období podíleli na přijetí legislativní úpravy nového produktu v rámci třetího penzijního pilíře – Dlouhodobého investičního produktu, tak i silnější regulaci tzv. kvazifondů.  “ uzavírá Jana Brodani.

Related Post

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *