By admin
Českým nemocnicím chybí přibližně 2 500 sester, což se již promítá do provozu oddělení i dostupnosti lůžkové péče. Kasea CZ proto rozvíjí model náboru zdravotnického personálu z Filipín a první stovka vybraných pracovníků dorazí do Česka ještě letos.
Nedostatek kapacit navíc zhoršuje věková struktura profese. V roce 2024 bylo v Česku evidováno 86 860 všeobecných sester, což odpovídalo 78 728,5 úvazku. Průměrný věk všeobecné sestry byl 47,8 roku a každá šestá všeobecná sestra už byla ve věku 60 a více let.
Největší tlak dopadá na lůžkovou péči, na kterou připadá téměř 59 % všech úvazků všeobecných sester. Právě zde se nedostatek personálu nejrychleji promítá do směn, zátěže týmů i schopnosti plně využívat lůžkovou kapacitu.
Domácí zdroje nemocnicím nestačí
Český pracovní trh na poptávku nemocnic reaguje velmi slabě. Podle dat portálů Prace.cz a Jobs.cz bylo od ledna do dubna roku 2026 zveřejněno 1 123 inzerátů na pozice zdravotních sester. Na jeden inzerát přišlo v průměru pouze 3,32 odpovědi a 45 % inzerátů nemělo žádnou odpověď. V některých regionech je situace ještě složitější: v Karlovarském kraji zůstalo bez odpovědi 82 % inzerátů, na Vysočině 74 %, ve Středočeském kraji 71 % a ve Zlínském kraji 70 %.
„České zdravotnictví potřebuje dlouhodobá systémová opatření: vzdělávání, stabilizaci domácích sester, lepší využití kompetencí i zlepšování pracovních podmínek. Současně ale nemocnice řeší provoz už dnes. Pokud nemají dost lidí do směn, problém se může velmi rychle promítnout do dostupnosti péče. Řízený nábor zdravotnického personálu ze zahraničí je jedním z nástrojů, jak pomoci tam, kde domácí zdroje nestačí,“ říká Gabriela Pchálková, majitelka a jednatelka personální poradenské společnosti Kasea CZ.
Výběr začíná už na Filipínách
Filipíny patří dlouhodobě mezi významné globální zdroje zdravotnických pracovníků pro USA, Velkou Británii, Německo, Rakousko, Austrálii, Japonsko i země Blízkého východu. Pro české nemocnice však nejde o rychlý ani administrativně jednoduchý proces. Od definice potřeby konkrétního zařízení po příjezd pracovníka do České republiky trvá celý proces přibližně 9 až 11 měsíců.
Výběr začíná u konkrétní nemocnice, která stanoví typ pozice, požadovanou kvalifikaci, praxi a provozní potřeby. Kasea CZ následně vybírá kandidáty na Filipínách. Základním požadavkem je vysokoškolské vzdělání v oboru, minimálně dvouletá souvislá praxe ve zdravotnictví a žádná kariérní mezera. Součástí výběru je také hodnocení odborných dovedností, motivace, schopnosti adaptace a jazykového potenciálu.
„Výběr probíhá ve více kolech a úspěšně jím projde zhruba čtvrtina kandidátů. Sledujeme praxi, odbornost, motivaci i osobnostní předpoklady. Zdravotnický pracovník ze zahraničí musí zvládnout mnohem víc než samotnou práci. Musí se naučit jazyk, orientovat se v novém systému, přijmout české standardy a fungovat v týmu, který je často pod velkým tlakem,“ doplňuje Gabriela Pchálková.
Jedním z klíčových bodů celého procesu je jazyková příprava. Kandidáti začínají s výukou češtiny ještě před odjezdem. Výuka se zaměřuje nejen na situace spojené s péčí o pacienta, ale také běžnou komunikaci. Po příjezdu do Česka tak pracovníci ihned zvládají komunikaci v provozu, a postupně si osvojují odbornou terminologii a připravují se na aprobační zkoušku.
„Motivace učit se česky je u filipínských zdravotníků velmi silná. Nejde jen o požadavek nemocnice. Jazyk je pro ně cestou k profesnímu růstu, větší samostatnosti i dlouhodobé stabilitě v Česku. Už při pohovorech často vidíme, že se kandidáti sami učí základní české pokyny pro práci s pacientem, protože vědí, že bez češtiny nemohou v systému uspět,“ říká Gabriela Pchálková.
Vedle jazyka a zdravotního stavu se ověřuje také odborná kvalifikace. Kandidáti dokládají své vzdělání i dosavadní praxi a jejich vzdělání musí být uznáno v Česku. I tím se zajišťuje, aby do českých zařízení přicházeli lidé s odpovídajícími odbornými znalostmi.
Samozřejmostí je zdravotní prověření kandidátů. Každý pracovník před příjezdem absolvuje několikastupňovou zdravotní kontrolu včetně testů na infekční onemocnění.
„Průzkum ukazuje, že veřejnost je tomuto řešení otevřenější ve chvíli, kdy zná jeho konkrétní podmínky. Pokud lidé vědí, že zdravotnický personál z Filipín prochází odborným výběrem, jazykovou přípravou a postupným začleněním do českého prostředí, řada z nich jeho zapojení vnímá pozitivně. Čtyři z pěti Čechů si navíc alespoň do určité míry uvědomují současný nedostatek zdravotních sester a potřebu situaci řešit. Zároveň je zřejmé, že pro důvěru veřejnosti budou klíčové zejména dvě oblasti: odborná kvalifikace pracovníků a jejich schopnost domluvit se s pacienty i kolegy,“ uvádí Jana Bryknarová z Healthcare oddělení agentury Ipsos.
Příjezdem proces nekončí
Po příjezdu začíná adaptační fáze. Noví pracovníci se seznamují s konkrétním zařízením, provozními pravidly, týmem i pacientským prostředím. Důležitou roli má mentor, jazyková a odborná podpora, průběžné vyhodnocování a jasné nastavení toho, co pracovník může v dané fázi vykonávat. Kasea CZ zároveň upozorňuje, že stejně důležitá jako příprava zahraničních pracovníků je i příprava českého týmu.
„Úspěšná integrace nezačíná dnem nástupu. Nemocnice musí vědět, jak nové kolegy zapojí, kdo je povede, jak bude probíhat jazyková podpora a jak se budou řešit každodenní situace. Cílem procesu není přidělat práci přetíženým týmům, ale postupně jim ulevit,“ říká Gabriela Pchálková.
S pracovníky a pracovnicemi z Filipín má zkušenost také Penta Hospitals. V jejích zařízeních dnes pomáhají hlavně v pečovatelských a ošetřovatelských pozicích. Do týmů se zapojovali postupně a v prvních měsících měli podporu zkušenějších kolegů a kolegyň přímo v provozu. Z původních 23 pracovníků jich tak díky řízenému procesu adaptace v Česku zůstalo 20 a v zařízeních dál pracují. Do konce roku 2026 plánuje Penta Hospitals zapojit dalších nových 60 pracovníků z Filipín včetně zdravotních sester.
Erich Handl, TK KASEA, Praha
„Naše zkušenost ukazuje, že zapojení zahraničního personálu může v Česku skvěle fungovat, pokud je vše odpracované, dobře připravené, řízené od samotného začátku a zároveň jsme schopni flexibilně reagovat na aktuální situace. Nejde pouze o nástup na pracoviště, ale důležitá je jazyková příprava a podpora, mentoring, vysvětlení provozních pravidel, komunikace s českým týmem i postupné vyhodnocování. Je skvělé, že se postupně stávají plnohodnotnou a nedílnou součástí českých týmů. Dlouhodobý nedostatek zdravotnického personálu ohrožuje pokrytí základního provozu v zařízeních a nemocnicích, a právě zahraniční pracovníci mohou těm českým v tomto ohledu pomoct. I proto se v Penta Hospitals díváme do budoucna a těmito kroky chceme předejít tomu, že nebudeme mít třetinu sester bez jakékoliv náhrady,“ říká Alice Švehlová, personální ředitelka Penta Hospitals.
„České sestry mají v systému nezastupitelnou roli. Zahraniční pracovníci ji nemají oslabit, ale pomoci chránit. Pokud se podaří doplnit týmy tam, kde chybí lidé, může to přinést větší stabilitu provozu, méně tlaku na přesčasy a více prostoru pro kvalitní péči. To je přínos pro pacienty i pro samotné zdravotníky,“ uzavírá Gabriela Pchálková.