ČSOB ukázala Index připravenosti na změny

Manažeři ČSOB prezentovali na tiskové konferenci výsledky průzkumu Češi a změny, který přináší i historicky první Index připravenosti na změny. Češi v něm dosáhli průměrného výsledku 46,2 bodu ze 100.

Rozhoduje pocit, že máme situaci ve svých rukou

Klíčovým poznatkem celého šetření je takzvaný princip kontroly. Naše ochota přijmout novou životní etapu nebo situaci nezávisí na tom, jak velká skok to je, ani zda se týká technologií, rodiny nebo práce. Rozhodující je jediná věc: mohu to sám ovlivnit?

Právě proto se na změny v rodinném životě nebo ve volném čase těší přibližně šest z deseti Čechů. Naopak politika a zdraví v lidech vyvolávají spíše obavy, protože je vnímáme jako oblasti, které máme jen minimálně pod kontrolou.

Zajímavým paradoxem každodenního života je, že pro většinu z nás je jednodušší změnit zaměstnání, banku nebo se rovnou přestěhovat, než si najít nového obvodního lékaře či zubaře. Sehnat nového zdravotního specialistu je pro Čechy zkrátka citelnější výzva než zásadní kariérní nebo bytový krok.

„Výsledky průzkumu potvrzují, co vnímáme i v každodenním kontaktu s klienty. Češi jsou racionální a opatrní. Nikoliv proto, že by se změnám bránili, ale proto, že chtějí mít jistotu, že mají situaci pod kontrolou a že změna přinese konkrétní přínos. Proto jim chceme být spolehlivým partnerem, a to pro každou změnu, která v životě přijde,“ doplňuje Aleš Blažek, generální ředitel skupiny ČSOB.

Bez peněz to nepůjde. Finanční jistota vede na plné čáře

Kdyby si Češi mohli vybrat pouze jednu jedinou věc, kterou by chtěli v životě změnit k lepšímu, byla by to vyšší finanční jistota. S tímto přáním se ztotožňuje téměř každý druhý respondent (44 %). Peníze a stabilita totiž tvoří základní stavební kámen, bez kterého podle Čechů nelze plně rozvíjet další oblasti života.

Tato touha s obrovským náskokem porazila volání po větším množství času na rodinu (20 %) i poptávku po stabilnější politické scéně (13 %). Moderní technologické inovace se ocitly na úplném chvostu zájmu s pouhými dvěma procenty. U domácností s nižšími příjmy do 25 000 Kč měsíčně pak touha po finančním zázemí stoupá až na 55 %.

Jak se mění mapa radosti: Od kariéry k rodině

Průzkum detailně zmapoval i to, co lidem v různých etapách přináší největší potěšení. Ukázalo se, že priority se s věkem zásadně proměňují:

• Kolem třiceti let je hlavním motorem pozitivních emocí práce a budování kariéry, což platí pro 17,1 % lidí ve věku 30 až 39 let. Výrazněji je tento trend zastoupen u vysokoškoláků.

• Po šedesátce se situace obrací. Pracovní úspěchy už těší jen necelých 9 % dotázaných a hlavní roli přebírá rodina, která jako zdroj radosti dominuje u více než 15 % seniorů.

Index připravenosti: Kdo se změn bojí nejméně?

Nově představený Index připravenosti na změny sledoval hned pět faktorů: celkový postoj, míru připravenosti, flexibilitu, aktivní vyhledávání nových příležitostí a optimismus. Výsledná průměrná hodnota 46,2 bodu značí, že jsme k novinkám zdrženliví a opatrní, nikoliv však apriori uzavření.

Vůbec nejlépe v indexu dopadli mladí muži ve věku 18 až 25 let se základním vzděláním. Jde většinou o studenty, kteří mají minimum sociálních i finančních závazků, díky čemuž dosáhli na 53,3 bodu. Naopak nejnižší připravenost vykazují lidé v předdůchodovém věku nebo domácnosti s nižšími příjmy.

„Průzkum ukazuje, že Češi jsou připraveni přijmout změnu, ale kontrola je to, co jim při jakékoliv změně chybí nejvíce. Pro nás jako banku je to dlouhodobý závazek, abychom byli partnerem, který lidem pomáhá mít kontrolu nad vlastními financemi, a tedy i nad vlastním životem,“ uzavírá Aleš Blažek.

O výzkumu

Rozsáhlé šetření „Češi a změny“ zrealizovala agentura Datank pro skupinu ČSOB v březnu 2026. Kvantitativní část proběhla formou reprezentativního online dotazování na vzorku 3 143 respondentů ve věku od 18 do 65 let. Výsledky doplnila kvalitativní fáze, která obsahovala 6 hloubkových rozhovorů s obyvateli Prahy, Plzně, Olomouce a Ostravy.