By admin
Všeobecně se očekávalo, že česká ekonomika ve druhé polovině letošního roku zpomalí, ale podle předběžného odhadu ČSÚ dokonce zrychlila, když HDP ve třetím kvartále stouplo mezičtvrtletně o 0,7 %, což je výsledek nad všemi odhady. Tržní odhad činil 0,3 %, meziročně pak vzrostla o 2,7 %.
Za meziročním růstem stojí především vyšší útraty domácností. Jejich nákupní apetit roste ruku v ruce s velmi dobrou situací na pracovním trhu (z pohledu zaměstnance, z makroekonomického pohledu je to o něco horší), kdy pokračuje velmi solidní růst nominálních mezd, který zcela zřetelně překonává inflaci. Reálná koupěschopnost Čechů tak roste, což se odráží na jejich postupně rostoucí důvěře v tuzemskou ekonomiku, a tím pádem také více otevřít své peněženky. Ostatně maloobchodní sektor jako celek je toho přímým důkazem.
Dalším důvodem vyššího výtlaku české ekonomiky ve třetím kvartále je tvorba hrubého kapitálu. Neznáme však jeho přesnou strukturu, ale domníváme se, že pozitivní vliv měla spíše tvorba zásob a příprava na rostoucí domácí poptávku. Naopak zejména současné geopolitické prostředí nenahrávalo investicím. Pokud by se i ony podílely na růstu české ekonomiky, bylo by to velmi pravděpodobně díky vyšším vládním investicím. Z toho mimo jiné těží sektor stavebnictví, které bylo hlavním kladným faktorem hrubé přidané hodnoty, a to v mezičtvrtletním i meziročním srovnání.
Druhým sektorem, který zejména ovlivnil pozitivně hrubou přidanou hodnotu, je pak obchod, doprava, ubytování a pohostinství, kde se pravděpodobně soustředí spotřebitelské výdaje. Poměrně překvapivé je zjištění, že i zahraniční poptávka přispěla k růstu HDP, a to navzdory celnímu chaosu vyvolaného Donaldem Trumpem. Cla na evropské zboží včetně aut se nakonec zastavila na úrovni 15 %, ale zdá se, že čeští exportéři jsou schopni najít nové trhy. V dlouhodobém měřítku se ovšem domníváme, že zavedená cla budou mít negativní dopad na český export (a tím i celou ekonomiku), přičemž nebude možné zcela nahradit důležitost amerického trhu jinými trhy.
Z pohledu České národní banky je tento údaj důvodem, proč by měla zůstat i v dalších měsících velmi opatrná. Nic se nemění na tom, že bankovní rada na zasedání v příštím týdnu ponechá úrokové sazby nezměněny. Nicméně tento výsledek je dokonce nad odhadem ČNB (který jsme považovali za poměrně optimistický), což neznačí potřebu podpořit ekonomiku (za předpokladu pozitivního vývoje inflace, která je primárním cílem ČNB) nižšími úrokovými sazbami. Ačkoli nelze vyloučit revizi směrem níže, na příběhu a odolnosti české ekonomiky se pravděpodobně mnoho nezmění.
Zároveň je třeba zmínit, že česká ekonomika si vede velmi dobře, a to navzdory chabému výkonu německé ekonomiky, která ve třetím kvartále mezičtvrtletně stagnovala. Pokud německá fiskální bazuka bude implementována do reálné ekonomiky, měl by to být další faktor, který povzbudí českou ekonomiku. Hodnotíme tak rizika směrem výše pro růst českého HDP, ale také pro sazby ČNB.
Meziroční růst je tažen zejména rostoucími výdaji domácností, což není vzhledem k relativně dynamickému navyšování mezd příliš překvapivé. Pozitivně se pak podílí také tvorba hrubého kapitálu, nicméně se obáváme, že to jde na vrub spíše zvýšených zásob než ryzích investic. Naše dosavadní prognóza předpokládá růst českého HDP za rok 2025 ve výši 2,2 %, ale pokud bude potvrzen tento výsledek (nelze vyloučit možné revize), náš nowcast ukazuje na růst dokonce o 2,5 %.
Autor: RB, Martin Kron, analytik
Luděk Kortus 
Sophia Kalliontzi