By admin
Česká bankovní asociace představila na tiskové konferenci nejnovější Index finanční gramotnosti ČBA i nové trendy v oblasti finančního vzdělávání. Nejnovější data prezentovali na tiskovce Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa a Michal Straka, specialista Ipsos na finanční trhy.
Index finanční gramotnosti České bankovní asociace stoupl o jeden bod na 57 bodů. Největší zlepšení oproti loňsku zaznamenala věková skupina 18-34 let, kteří jsou výrazně silnější v otázkách investic. Přesto je téma investic a světa financí obecně pro lidi složité, hlavně pro ty starší.
Z věkové skupiny 50-65 let si na důchod spoří pouze polovina, nejčastěji formou penzijního připojištění nebo odkládáním na spořicí účet. Vyplývá to z průzkumu ČBA a agentury Ipsos, který probíhal ve první polovině července a zúčastnilo se ho 1 034 respondentů ve věku 18–79 let.
Po třech letech stabilních výsledků přišlo mírné zlepšení Indexu finanční gramotnosti ČBA, zvýšil se o jeden bod na 57 bodů. Nejlepších výsledků dosáhli lidé starší 50 let a s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním. Naopak nejslabších hodnot dosáhla věková skupina 18–34 let, u kterých ale došlo k největšímu zlepšení, a to celých 5 bodů, a lidé se základním vzděláním nebo výučním listem. Index finanční gramotnosti se vyhodnocuje na základě série jedenácti dotazů, které se nemění. Jsme tak schopní vyhodnotit finanční chování populace v čase.
Většina Čechů považuje své finanční znalosti za dostatečné
Více než tři čtvrtiny respondentů (77 %) uvedly, že jsou jejich znalosti o financích dostačující. Oproti loňsku jde o mírný pokles o dva procentní body. V oblasti financí si více věří muži. Necelá pětina (19 %) lidí si často v tomto tématu neví rady a 5 % se v oblasti financí nevyzná vůbec. S vyšším věkem se zvyšuje i počet lidí, kteří si myslí, že jejich znalosti jsou nedostačující.
Kalkulačky na stránkách bank jsou pro Čechy stále nejdůvěryhodnější
Nejdůvěryhodnějšími internetovými zdroji ohledně financí zůstávají kalkulačky na webových stránkách bank (68 %), nejvíce jim důvěřují lidé ve středním věku 36-44 let a s vysokou školou. Na druhém místě jsou srovnávače produktů na trhu (60 %), které zase nejvíce využívají vysokoškolsky vzdělaní a věková skupina 50-65 let. S velkým odstupem následují zájmové skupiny na sociálních sítích (34 %) a diskuse na sociálních sítí (22 %), jejich oblíbenost jako zdroj informací v průběhu let klesá, zároveň s vyšším vzděláním se snižuje i důvěra v internetové diskuse.
„V posledních několika letech jsme byli i díky vysoké inflaci svědkem zvýšeného zájmu o informace související se spořicími a investičními produkty, což se projevilo rostoucím podílem lidí, kteří aktivně spoří či investují. Dobrá zpráva pro bankovní sektor je ta, že právě weby bank patří při hledání informací o financích k nejdůvěryhodnějším zdrojům vůbec. V případě, že lidé chtějí řešit komplexnější finanční produkty, stále je pro velkou část z nich důležité poradit se o nich s bankovním poradcem,“ dodává Michal Straka z agentury Ipsos.
Finanční vzdělávání mají vyučovat především školy
Dvě třetiny dotázaných (69 %) si myslí, že by se na finančním vzdělávání měl podílet stát prostřednictvím školního systému, následuje rodina s 36 % a na třetím místě jsou banky, které drží stabilních 30 %. Za úroveň finanční gramotnosti v Česku může podle 57 % respondentů malá nebo žádná výuka tématu na školách. Ve věkové skupině 27-35 let a vysokoškolsky vzdělaných lidí si to myslí 68 %. Jako další důvod Češi vidí v tom, že děti nejsou k tomu vedeny v rodině (53 %). Část respondentů (31 %) považuje samotné učitele za nedostatečně proškolené v otázkách financí. Mezi mladými ve věku 18-26 let si to myslí 42 %.
Třetina lidí se nevyzná v doporučeních odborníků
Největší potíže mají Češi vyznat se v radách a doporučeních poradců a finančních odborníků (34 %). Žádné potíže v této oblasti nepociťuje 11 % respondentů, mezi muži je to 15 %. Naopak 8 % lidí přiznává, že se v těchto otázkách vůbec nevyzná.
Ve srovnání s loňskem mají lidé také větší problémy s orientací v oblasti spoření a tvorby rezerv, kde došlo ke snížení o 5 procentních bodů. Výrazný propad je také v případě úvěrů a půjček, kde je rozdíl oproti loňsku 6 procentních bodů. Problémy působí také investice.
Většina Čechů spoří na nečekané výdaje a stáří
6 z 10 lidí tvoří finanční rezervu pro případ nečekané události. Zhruba 40 % procent pak šetří na stáří a stejný počet na dovolenou a zážitky. Pro dosažení svých finančních cílů 54 % lidí spoří nebo investuje peníze, dalších 46 % procent snížilo své výdaje. Pětina lidí pak hledala nový zdroj příjmů.
Zdroj: TK ČBA