Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém zasedání po projednání materiálu o správě devizových rezerv v roce 2024 schválila návrh na provedení analýzy, jejímž cílem je posoudit možnost investic do dalších tříd aktiv.
V rámci strategie správy devizových rezerv centrální banka v posledních dvou letech posiluje diverzifikaci svých investic. Na návrh guvernéra Aleše Michla ČNB posoudí, zda by bylo z hlediska diverzifikace a výnosu vhodné devizové rezervy rozšířit také o investice do dalších tříd aktiv.
Na základě výsledků analýzy následně bankovní rada rozhodne o dalším postupu. Do té doby žádné změny v této oblasti nenastanou. Případné změny spravovaných portfolií devizových rezerv budou zveřejněny prostřednictvím našich pravidelných čtvrtletních informací o devizových rezervách a ve výroční zprávě ČNB.
Úvahy guvernéra nad bitcoinem v devizových rezervách
Rozhovor s Alešem Michlem, guvernérem ČNB
Raphael Minder (Financial Times 29. 1. 2025)
Guvernér Aleš Michl v rozhovoru pro Financial Times uvedl, že bankovní radě navrhne vypracování analýzy možnosti nakupovat bitcoin jako nástroj další diverzifikace portfolia devizových rezerv. Dále také hovořil o měnové politice, koruně a případném přijetí eura.
Plné znění rozhovoru
Šéf České národní banky chce vložit miliardy eur z rezerv země do bitcoinu, což je průlomový krok, který by z ní mohl udělat první západní centrální banku, která drží kryptoaktivum.
Guvernér Aleš Michl řekl listu Financial Times, že na čtvrtečním zasedání bankovní rady představí plán investic do bitcoinu jako způsob diverzifikace rezerv ČNB. Pokud to bankovní rada schválí, pak by ČNB mohla nakonec držet v bitcoinech až 5 % svých rezerv ve výši 140 miliard eur, uvedl.
Michl sice připustil „extrémní volatilitu“ bitcoinu a jeho omezené výsledky, zároveň však vyzdvihl širší zájem investorů o bitcoin od doby, kdy společnost BlackRock a další společnosti loni spustily bitcoinové burzovně obchodované fondy.
Poukázal také na sliby amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se deregulace a rostoucí vliv vedoucích pracovníků v oblasti kryptoměn na jeho administrativu. V exekutivním příkazu z minulého týdne Trump zřídil pracovní skupinu, která má posoudit vytvoření národní zásoby digitálních aktiv.
„Pro diverzifikaci našich aktiv se bitcoin jeví jako dobrý,“ řekl Michl v rozhovoru. „Ti [Trumpovi] lidé teď mohou pro bitcoin vytvořit jakousi bublinu, ale myslím, že trend by byl nárůst i bez nich, protože je to alternativní [investice] pro více lidí.“
Předseda Federálního rezervního systému Jay Powell v prosinci potvrdil, že americká centrální banka nedrží žádný bitcoin, protože není na seznamu aktiv, která jí Kongres povolil nakupovat. „Ve Fedu nehledáme změnu zákona,“ řekl tehdy Powell.
Centrální banky tradičně parkují své rezervy v konzervativních aktivech, jako jsou americké státní dluhopisy a jiné formy dluhopisů s vysokým ratingem. Některé mají podíly v akciích, ale téměř žádná se veřejně neodvážila do kryptoměn.
Michl řekl, že má „zcela jinou filozofii“ ohledně bitcoinu než jeho kolegové.
„Samozřejmě, pokud srovnáte mou pozici s ostatními bankéři, pak jsem ten, kdo vstupuje do džungle, nebo průkopník,“ řekl Michl. „Dříve jsem řídil investiční fond, takže jsem typický investiční bankéř, řekl bych, mám rád ziskovost.“
Mezi centrálními bankéři, kteří varovali před riziky investic do kryptoměn, je i guvernér Bundesbanky Joachim Nagel, který tento měsíc přirovnal bitcoin k „digitálním tulipánům“, což je narážka na spekulativní bublinu ze 17. století a následný pád ceny těchto cibulovin.
Představitelé Evropské centrální banky loni napsali, že „reálná hodnota bitcoinu je stále nulová“, a dodali, že „bitcoin není vhodný jako platební prostředek ani jako investice“, zatímco bývalý představitel ECB Benoît Couré již dříve označil bitcoin za „zplozence finanční krize“.
Vzácným a významným podporovatelem kryptoměn je Salvador, který je v roce 2021 učinil zákonným platidlem. Podle Národního úřadu pro bitcoiny má vláda ve své pokladně 6 048 bitcoinů v hodnotě přibližně 621 milionů dolarů. Středoamerická země však koncem loňského roku své kryptoměnové ambice omezila, aby dosáhla dohody o financování s MMF.
Kromě toho některé centrální banky pilotně zavádějí digitální měny, částečně v reakci na hrozbu, kterou představují kryptoměny.
Michl uvedl, že během příštích pěti let by jeho příkladu mohlo následovat více centrálních bank, stejně jako několik fondů a komerčních bank, které v poslední době změnily kurz a zařadily do svých portfolií kryptoměny. Některé penzijní fondy začaly investovat do kryptoměn.
Michl však dodal, že se může ukázat, že jde o investice bezcenné.
„Je možné, že dojde k velkému rozmezí výsledků, že bitcoin bude mít nulovou hodnotu nebo naprosto fantastickou hodnotu… ale v naší historii jsme měli také některé akcie, jako byl Enron nebo platební společnost Wirecard, takže máme nějaké zkušenosti se špatnými investicemi, takže ano, jsem připraven [na možný pád bitcoinu],“ řekl.
„Ale říkám, že mým cílem je diverzifikovat portfolio, takže pokud je bitcoin dobrý [k tomu], tak ať je.“
Pokud by česká banka držela v bitcoinech 5 % svých devizových rezerv za posledních deset let, její roční výnosy by se zvýšily o 3,5 procentního bodu, ale zároveň by se zdvojnásobila volatilita, uvádí ČNB.
Michl uvedl, že jakákoli velká investice centrální banky do bitcoinového ETF by mohla sama o sobě ovlivnit cenu mince. „Pět procent [našich aktiv] je hodně peněz i na bitcoinový trh,“ řekl.
Devizové rezervy centrální banky ve výši 140 miliard eur odpovídají zhruba 45 procentům HDP České republiky. ČNB již nyní mezi centrálními bankami vyniká tím, že 22 procent jejího portfolia je v akciích, a Michl chce, aby zhruba za tři roky byla polovina z tohoto podílu v amerických akciích, přičemž v současnosti je to 30 procent.
„Nakupujeme postupně a po velmi malých krocích, protože ceny [amerických akcií] jsou nejvyšší v historii,“ řekl.
Česká republika je jednou ze sedmi zemí EU, které zůstaly mimo eurozónu, ale ve svém novoročním projevu k národu prezident Petr Pavel oživil debatu tím, že vyzval k přechodu na euro. Tvrdil, že „by jistě podpořilo naši budoucí prosperitu, kdyby se [platy] vyplácely v evropské měně, stejně jako v Německu“.
Michl však tuto myšlenku odmítl s tím, že neexistuje dostatečná cenová konvergence ani podpora veřejnosti, aby bylo možné v dohledné době opustit českou korunu.
„Náš prezident je vojenský stratég a já jsem ekonom,“ řekl Michl s odkazem na Pavlovu minulost velitele NATO. „Pokud máte politické problémy, může být dobré mít euro, ale být nezávislý a mít nezávislý hlas v měnové politice se nám zdá dobré pro boj s inflací.“
Dodal, že je „velmi pravděpodobné“, že jeho banka příští týden sníží úrokové sazby o 25 bazických bodů ze 4 %, čímž obnoví cyklus snižování sazeb, který začal v prosinci 2023.